Od dob prvního plesu s Tirsorem v Bohemii se pro virtuální Čechy a Slováky stal ples pojmem. Ples je svátek. Ples je dlouho očekávaná událost. Na ples se oblečete, obujete, učešete, pokryjete svou nejlepší kůži mnohým make-upem a tetováním, vytuníte sekvence vlastních tanců, nasadíte si o jednu kouli navíc…tím se myslí koule taneční, neviditelná, k praskutí nacpaná vašimi oblíbenými párovými skotačeními.
Na ples se dostavíte ve sváteční náladě, s úsměvem a s očekáváním velké společenské sešlosti. Protože, o to jde.
Plesy zimní, se závějemi po okolí, se stromy pokrytými pohádkovou vrstvou čerstvého sněhu, se třpytivě ledovou plochou, se sněhuláky tiše sledujícími všechen ten mumraj, s vánočně vyzdobenými krajinkami a altánky zaplavenými blikajícími světly… To je společenská událost na druhou.
Naštěstí krom Vánoc, Nového roku a Silvestra má jistá teta shodou okolností také narezzeniny v lednu, takže o další důvody k pořádání plesů v zasněžené zátoce a na zamrzlých nekonečných hladinách moří a řek nebyla nikdy nouze.

Následující obrázky jsou z let, asi tak, 2011 až 2013. Plesy vánoční, plesy lednové, plesy únorové… Plesy někdy úplně jindy, ale v zimě.
Poznáte svého historického avatara? Já obvykle rozeznám jen sebe, svého tanečního partnera a pár lidí okolo. Páreček sem, sněhulák tam, plechovka tady… Ale kdo jsou ty ostatní tváře?