Tento článek vyšel 6. října 2008, a poprvé českému a slovenskému virtuálnímu publiku představil Burning Life, virtuální obdobu světově populární akce Burning Man. Článek níže je doplněn o nyní existující, mnohdy rozdílné, odkazy, aby si každý z vás mohl přečíst aktuální a zajímavé informace o Burning Man i Burning Life

Od 27. září do 5. října 2008 proběhl v Second Life festival Burning Life 2008. Možná ho někteří z vás navštívili, někteří jen přelétli očima pár titulků při logování, někteří ho jistě ignorovali:) Pojďte se podívat na festival z pohledu někoho, kdo se účastnil jak přípravy akce, tak téměř celého jejího průběhu.

Nejdřív snad pár slov k festivalu. Burning Life je virtuální obdobou reálného festivalu Burning Man, který vzniknul před pár desítkami let v San Franciscu. O tom co se stalo úplně poprvé, proč se jmenuje Burning Man, kdo a proč vlastně spálil prvního Muže se dočtete v krátké historii na oficiálních stránkách Burning Man. V současné době je to týdenní akce, které se účastní zhruba 50 000 lidí, a probíhá každý rok na přelomu srpna a září v Kalifornii, v oblasti zvané Black Rock Desert. Část playa, nevadské pouště, je na dobu jednoho týdne přeměněna v dočasné městečko, kde se koná festival umění, ohně a setkávání komunity.

Pravidla jsou velmi volná, hlavním heslem je bezprostřední vyjádření sama sebe pomocí objektů, instalací, performance či akce uspořádané pro ostatní účastníky. Akce je striktně nekomerční, založená na vzájemném obdarovávání se ať už předměty nebo časem a námahou investovanými do celého podniku. Celé město vzniká za pomoci dobrovolníků, kteří jej nejen postaví, ale po skončení akce, podle jednoho z pravidel – Leave No Trace, také zase uklidí.
Na playa nezbyde žádná stopa a až přijdou podzimní deště, nezůstanou ani stopy kol či otisky bot.

Burning Life je myšlenka Burning Man přenesená do virtuálního světa Second Life. Jak Burning Man, tak Burning Life maji společné místo zrodu – San Francisco, Kalifornie, USA (na planetě Zemi). Ale tím podobnost nekončí.
Burning Life je nekomerční festival založený pouze na práci dobrovolníků z řad avatarů, nic na něm nekoupíte, nic na něm nesmíte prodat, ale můžete zde leccos poznat nebo získat. Stejně jako reálný festival je to ukázka kreativity všech zúčastěných pomocí všech prostředků v SL. Celý týden probíhají akce, které navrhují a provádějí sami účastníci Burning Life – rozhovory, představení, světelné show, několik nonstop party na různých stagích a mnoho dalšího.
Burning Life má 22 simů, a těm, kteří sem vkročí poprvé je věnován krátký úvod, který začíná zmáčknutím na růžové tlačítko;) Přicházející se dostane do Deep Hole, ve které jsou obrázky, videa, zásady a historie festivalu a další předměty jak z reálného Burning Man, tak z virtuálního Burning Life.

Na mapě celého Burning Life najdete další důležitá místa zobrazená černě – Center Camp, Berlin Plaza a Tokyo Plaza a mezi nimi místo, kde je vysoká dřevěná postava Muže na ještě vyšší dřevěné konstrukci. Obojí je na konci festivalu spáleno, za přítomnosti všech tančících i jinak skotačících účastníků. To je Muž, Burning Man, jedna z hlavních atrakcí, podle které je festival pojmenován.

Tyto centrální body, stejně jako všechny společné prostory, tedy stany, jejich vybavení, značky na cestách, stojany na kola, lahve s vodou i mobilní záchody;) byli před zahájením postaveny dobrovolníky.
V srpnu se na blogu SL objevily výzvy pro ty, kteří by se chtěli stát dobrovolníky při stavbě letošního šestého ročníku Burning Life. Pozice a požadavky byly popsány nejen dovednostmi, které má dobrovolník umět, ale taky odhadem počtu hodin, které se od něj předpokládají, že do práce vloží. Takže se mi nejvíc líbily práce spojené s vybavením Center Campu, případně Berlin Plaza nebo Tokyo Plaza. Předpoklad byl 5-10 hodin, méně nikde nebylo:)
Protože se nás přihlásilo asi 200, práce bylo ještě méně než byly odhadované hodiny, a proto jsem se rozhodla přispět ještě něčím dalším. Ale to se dočtete v příští části tohoto povídání, kde taky najdete o něco méně vysvětlujících odkazů a oficiálních informací, za to o to více fotek, videa, obrázků ze začátku stavby festivalu, z doby těsně před jeho otevřením, z jeho průběhu, kdy se na jedné akci sešlo třeba i dvě stě avatarů, pár slov o tom, jak kterýkoli avatar mohl na pár týdnů zadarmo k pozemku od Lindenů přijít a postavit si na něm co ho zrovna napadlo a mnoho dalších pohledů nejen mýma očima. Nebude chybět ani téměř rituální Burning of Man – pálení muže a pálení chrámu na konci celé akce.

Festival oficiálně skončil 5. října, ale vstup na Burning Life simy je veřejnosti povolen až do úterý 7. října, stavitelům a organizátorům ještě celý další týden, tedy do 14.října. Už ze skupinového chatu v poslední dny akce se dá odhadnout, že v této době vznikne ještě hodně dokumentačních materiálů, mnozí volali “neuklízejte ještě, chci si všechno natočit bez lagu”:)

Pro ty co neviděli Burning Life na vlastní oči je tady dostatek dalších materiálů, které pomohou atmosféru alespoň přiblížit:
Oficiální stránka Burning Life 2008 (už neexistuje)
Second Life Wiki (už neexistuje)
Flickr Group s fotografiemi
Diskuzní fórum na Second Life stránkách (už neexistuje)

Kurzívou jsou označené citace a všechny odkazy vedou na anglicky psané texty.

Druhá, doplňující část, vydaná o něco později:

V srpnu se na blogu SL objevily výzvy pro ty, kteří by se chtěli stát dobrovolníky při stavbě letošního šestého ročníku Burning Life. Pozice byly popsány nejen dovednostmi, které má dobrovolník umět, ale taky odhadem počtu hodin, které se od něj předpokládají, že do práce vloží. Takže se mi nejvíc líbily práce spojené s vybavením Center Campu, příapdně Berlin Plaza nebo Tokyo Plaza. Předpoklad byl 5-10 hodin, méně nikde nebylo:) Hned druhý den mě kontaktovala Poid Mahovlich, která vedla Art Department a chtěla vidět něco z toho, co mám v SL na svědomí. Udělaly jsme si krátkou procházku po SL a hned jsme měla “práci” – něco k sezení pro Center Camp. Požadavky? Málo primů, co nejšpinavější a nejrozbitější, ale stále elegantní:) Sculptíky vítány, takže nakonec se v Center Campu ocitla až druhá várka rozvrzaných, politých a zdeformovaných sedaček a popraskaných stolků;)

Asi týden poté mně, a dalším asi dvěstě lidem došel e-mail, že je nás moc a že se rodina Lindenovic nechává děkovat, a že se nám ozvou příslušní avíci kteří si nás zorganizují. Tou dobou už jsem měla víceméně hotovo, pár sedaček, dohromady asi tři čtyři hodiny práce a tak stovka lindenů na uploadech. Slabota. Čím bych tak ještě mohla přispět?
Vzpomněla jsem si na Porta Potty – mobilní toalety:) Jsou součástí obou festivalů, a na Burning Life jich najdete tolik, kolik jich dobrovolníci, umělci, “umělci” a pachatelé neobyčejných záchodových děl dodají. Dovolila jsem si tedy také svojí troškou do mlýna přispět, kdo zná můj obchod, najde můj kousek zcela spolehlivě. Byl zcela neoriginální, tohle téma napadlo asi tři další avíky, takže různé variace téhož se nacházely po celém BL:)